Doporučené textové editory pro Ubuntu: Nejlepší volby podle použití a průvodce nastavením japonského vstupu

1. Úvod

Výběr textového editoru na Ubuntu

Ubuntu je jednou z nejpříznivějších Linuxových distribucí, oblíbenou mezi uživateli od začátečníků po pokročilé profesionály. Je známá svým uživatelsky přívětivým desktopovým prostředím a bohatým ekosystémem softwaru. Jedním klíčovým faktorem, který významně ovlivňuje produktivitu, je volba textového editoru.

Od běžného psaní poznámek po programování a konfiguraci systému existuje nespočet situací, kdy na Ubuntu pracujete s textem. Volba editoru, který se hodí k vašemu pracovnímu postupu, přímo zlepšuje efektivitu a snižuje frustraci.

Problémy s japonským vstupem specifické pro Ubuntu

Nicméně mnoho uživatelů se setkává s obtížemi souvisejícími s japonským textovým vstupem při používání textových editorů na Ubuntu.
Problémy jako duplicitní znaky, nefunkční přepínání vstupního režimu nebo nedostupný japonský vstup v určitých editorech jsou na Linuxových distribucích mnohem častější než na Windows nebo macOS.

To je proto, že Ubuntu spoléhá na systém nazvaný Input Method (IM) pro zpracování japonského vstupu. Špatná konfigurace nebo nekompatibilita mezi IM a editorem často způsobuje tyto problémy.

Účel tohoto článku a výhody pro čtenáře

Tento článek jasně vysvětluje následující témata pro uživatele Ubuntu:

• Doporučené textové editory podle použití
• Funkce, výhody a nevýhody každého editoru
• Jak nastavit japonský vstup na Ubuntu
• Běžné problémy s japonským vstupem a jejich řešení
• Často kladené otázky (FAQ)

Tento průvodce je obzvláště užitečný pro uživatele, kteří mají problémy s japonským vstupem nebo si nejsou jisti, který editor zvolit.

Ať jste nový na Ubuntu nebo zkušený uživatel hledající pohodlnější prostředí pro vývoj nebo psaní, tento článek je navržen tak, aby vás podpořil.

2. [For Beginners] Typy editorů a jak vybrat

Co je textový editor? Jeho role na Ubuntu

Textový editor je software používaný k vytváření a úpravě prostých textových souborů. Na Ubuntu a jiných Linuxových systémech se textové editory používají pro širokou škálu účelů, včetně úpravy konfiguračních souborů, psaní programů a psaní poznámek.

Můžete si je představit jako ekvivalenty Notepadu na Windows nebo TextEdit na macOS. Nicméně Ubuntu nabízí mnohem širší škálu editorů přizpůsobených různým úrovním dovedností a použitím.

Rozdíl mezi GUI editory a CLI editory

Textové editory na Ubuntu lze obecně rozdělit do dvou kategorií: GUI editory a CLI editory.

• GUI (Grafické uživatelské rozhraní) Editory Tyto editory poskytují grafické rozhraní a podporují intuitivní operace založené na myši. Jsou vysoce doporučeny pro začátečníky. Příklady zahrnují GNOME Text Editor a Visual Studio Code.
• CLI (Příkazový řádek) Editory Tyto editory běží v terminálu a ovládají se především klávesnicí. Příklady zahrnují Vim a nano. Jsou lehké a rychlé, ale vyžadují čas k ovládnutí.

Nejlepší volba závisí na vašem pracovním postupu a technické zdatnosti.

Rozdíl mezi textovými editory a code editory

Některé textové editory jsou specializované jako code editory. Hlavní rozdíly jsou uvedeny níže.

Lehké textové editory jsou ideální pro jednoduché úpravy, zatímco vývojová práce těží z bohatých code editorů.

Rychlý přehled: Editory podle použití

Tabulka níže porovnává populární editory Ubuntu na základě použití a podpory japonského jazyka.

Volba správného editoru na základě tohoto porovnání může významně zlepšit vaši zkušenost s Ubuntu.

3. [By Use Case] 7 doporučených textových editorů pro Ubuntu

3-1. GNOME Text Editor (dříve gedit)

Jednoduchý editor ideální pro začátečníky a běžné použití

Toto je výchozí GUI textový editor pro Ubuntu a dříve byl známý jako „gedit.“ Je intuitivní, lehký a vysoce stabilní.

• Klíčové vlastnosti
• Jednoduché rozhraní s nízkou spotřebou zdrojů
• Podporuje rozšíření založená na pluginech
• Podpora editace v záložkách
• Poznámky k japonskému vstupu Japonský vstup obvykle funguje bez problémů. Nicméně v závislosti na verzi nebo vstupní metodě (IM) někteří uživatelé zažívají duplicitní zadávání znaků. V takových případech může být účinné přejít zpět na starší verzi gedit (vysvětleno níže).

3-2. Visual Studio Code (VS Code)

Vysoce populární editor s bohatou sadou funkcí pro vývojáře

Bezplatný editor zdrojového kódu poskytovaný společností Microsoft. Podporuje širokou škálu programovacích jazyků, jako jsou Python a JavaScript, prostřednictvím rozsáhlého ekosystému rozšíření.

• Klíčové vlastnosti
• Dokončování kódu založené na IntelliSense
• Vestavěná integrace s Gitem a terminálem
• Podpora japonského jazyka prostřednictvím jazykových balíčků
• Instalace na Ubuntu Lze snadno nainstalovat pomocí balíčků Snap nebo deb. Výkon při spouštění je relativně rychlý.
• Poznámky k japonskému vstupu Někteří uživatelé narazí na problémy při používání IBus + Mozc. Přepnutí na Fcitx často vede k stabilnějšímu chování.

3-3. nano

Lehký a uživatelsky přívětivý terminálový editor

nano je textový editor pro příkazovou řádku (CLI), který je snadno použitelný i pro začátečníky. Často se používá pro úpravu konfiguračních souborů.

• Klíčové vlastnosti
• Intuitivní operace kláves s nápovědou na obrazovce
• Instalace není vyžadována na většině systémů Ubuntu
• Snadné ukládání souborů a ukončování
• Poznámky k japonskému vstupu Japonský vstup je možný, ale mohou se vyskytnout nesprávné zarovnání zobrazení nebo problémy s koncem řádku. Použití kódování UTF-8 a terminálového fontu kompatibilního s japonštinou může pomoci tyto problémy zmírnit.

3-4. Vim

Výkonný CLI editor zaměřený na efektivitu klávesnice

Vim je vylepšená verze vi a je široce používán profesionály v Linuxu. Přestože má strmou křivku učení, po zvládnutí nabízí výjimečnou efektivitu.

• Klíčové vlastnosti
• Extrémně rychlé spouštění a vysoká přizpůsobitelnost
• Podporuje makra a skriptování pro automatizaci
• Lze rozšířit pomocí pluginů, aby napodoboval chování GUI
• Poznámky k japonskému prostředí Při správném nastavení UTF-8 v souboru .vimrc a použití terminálového fontu podporujícího japonštinu lze Vim pohodlně používat. Nicméně někteří uživatelé mohou bez jemného ladění považovat chování japonské konverze za mírně nepohodlné.

3-5. Emacs

Vysoce přizpůsobitelný editor pro všechny účely

Spolu s VIMem je Emacs jedním ze dvou hlavních CLI editorů. Přestože má jedinečný styl ovládání, může po nastavení fungovat jako plnohodnotné IDE.

• Klíčové vlastnosti
• Rozsáhlá rozšiřitelnost založená na Lisp
• Umí zpracovávat e-maily, kalendáře a prohlížení webu kromě editace textu
• K dispozici jsou také verze s GUI
• Podpora japonského vstupu Emacs již dlouho klade důraz na vícejazyčnou podporu a obecně dobře funguje s japonským vstupem. Integrace s Mozc je plynulá.

3-6. Sublime Text

Rychlý editor s vylepšeným a moderním uživatelským rozhraním

Oblíbený multiplatformní editor známý pro svou rychlost a elegantní rozhraní. Bezplatná zkušební verze téměř neomezuje funkce.

• Klíčové vlastnosti
• Zvýrazňování syntaxe pro mnoho programovacích jazyků
• Vysoce přizpůsobitelné klávesové zkratky
• Efektivně pracuje s velkými soubory
• Poznámky k Ubuntu a japonskému vstupu Japonský vstup obecně funguje, ale mohou se objevit problémy jako neviditelné okno s kandidáty konverze. Tyto lze často vyřešit nastavením nebo pluginy.

3-7. Mousepad / Kate

Jednoduché editory pro lehké desktopové prostředí

Mousepad se běžně používá v prostředí Xfce, zatímco Kate je standardem v KDE. Oba nabízejí použitelnost podobnou GNOME Text Editor s vynikajícím výkonem.

• Klíčové funkce
• Rychlá operace založená na GTK (Mousepad) nebo Qt (Kate)
• Dobře vhodné pro distribuce odvozené z Ubuntu
• Podpora úprav s více záložkami
• Poznámky k japonskému vstupu Japonský vstup funguje spolehlivě ve většině případů, což činí tyto editory ideálními pro uživatele, kteří chtějí lehké GUI editory s pevnou podporou japonštiny .

4. Nastavení japonského vstupu a řešení problémů

Rozdíly mezi IBus a Fcitx

Ubuntu používá buď IBus, nebo Fcitx jako svůj rámec pro japonskou vstupní metodu. Volba ovlivňuje chování psaní a stabilitu konverze.

Pro začátečníky je doporučeno IBus + Mozc. Nicméně některé aplikace, jako VS Code, se chovají spolehlivěji s Fcitx.

Instalace Mozc a základní konfigurace

Mozc je open-source japonský vstupní engine založený na Google Japanese Input. Nabízí vysokou přesnost konverze a je široce používán na Ubuntu.

Kroky instalace Mozc (pomocí IBus):

sudo apt update
sudo apt install ibus-mozc

Po instalaci se jednou odhlaste a přihlaste se zpět.

Povolení vstupní metody:

1. Otevřete Nastavení → Region a jazyk → Zdroje vstupu
2. Klikněte na + a přidejte Japanese (Mozc)
3. Přepínejte zdroje vstupu pomocí klávesové zkratky, jako je Super + Space

Použití Fcitx místo toho (volitelné)

sudo apt install fcitx-mozc

Po instalaci vyberte Mozc v nástroji pro konfiguraci Fcitx a upravte prioritu vstupní metody, pokud je to nutné.

Běžné problémy s japonským vstupem a řešení

Kvůli problémům s vstupními metodami mohou uživatelé Ubuntu zažít následující problémy. Níže jsou jejich příčiny a řešení.

Problém 1: Duplicitní vstup znaků

Příklad: Znaky se objevují dvakrát během vstupu Hiragany.

Hlavní příčiny:

• Problémy s kompatibilitou mezi GNOME Text Editor nebo aplikacemi založenými na Electron
• Chyby v IBus nebo Mozc

Řešení:

• Vraťte se k legacy editoru gedit

  sudo apt install gedit
  

• Nebo přepněte na Fcitx + Mozc

Problém 2: Japonský vstup vůbec nefunguje

Hlavní příčiny:

• Vstupní metoda není nakonfigurována
• Japonský vstupní engine není nainstalován

Řešení:

• Spusťte ibus-setup nebo fcitx-config-gtk3 a ověřte nastavení vstupní metody
• Ověřte, že je nainstalován balíček mozc
• Odhlaste se a přihlaste se zpět pro restart vstupní metody

Problém 3: Kandidáti konverze se nezobrazují ve VS Code nebo Emacs

Hlavní příčina:

• Problémy s kompatibilitou UI frameworku (Electron, GTK atd.)

Řešení:

• Explicitně definujte proměnné prostředí v .bashrc

  export GTK_IM_MODULE=ibus
  export XMODIFIERS=@im=ibus
  

• Přepnutí na Fcitx může také problém vyřešit

Poslední možnost: Přestavba prostředí vstupní metody

Pokud problémy přetrvávají, resetování a přestavba prostředí vstupní metody může pomoci.

sudo apt purge ibus-mozc fcitx-mozc
sudo apt install fcitx-mozc

Poté rekonfigurujte vstupní metodu pomocí nástrojů, jako je fcitx-config-gtk3.

5. Často kladené otázky (FAQ)

Q1. Proč GNOME Text Editor duplikuje japonský vstup?

Odpověď:
Tento problém je způsoben problémy s kompatibilitou mezi novějším GNOME Text Editor (nástupcem gedit představeným v Ubuntu 22.04+) a japonským vstupním systémem (IBus + Mozc).

Řešení:

• Nainstalujte a použijte legacy verzi gedit

  sudo apt install gedit
  

• Nebo přepněte na Fcitx + Mozc

Q2. Japonský vstup nefunguje ve Visual Studio Code. Co mám dělat?

Odpověď:
VS Code běží na Electron, což může způsobit problémy s kompatibilitou s IBus nebo Fcitx.

Řešení:

• Přepněte na Fcitx + Mozc
• Nastavte následující proměnné prostředí v .bashrc :

  export GTK_IM_MODULE=fcitx
  export QT_IM_MODULE=fcitx
  export XMODIFIERS="@im=fcitx"
  

Q3. Proč nano nebo Vim zobrazují zkomolené japonské znaky?

.Odpověď:
CLI editory silně závisí na kódování terminálu a nastavení fontu. Pokud font terminálu nepodporuje japonské znaky, dochází k problémům s vykreslováním.

Řešení:

• Vyberte font kompatibilní s japonštinou, například Noto Sans Mono CJK JP, v nastavení terminálu
• Přidejte následující do souboru .vimrc :

  set encoding=utf-8
  set fileencodings=utf-8,iso-2022-jp,euc-jp,sjis
  

Q4. Zkratky pro přepínání vstupního režimu nefungují

Odpověď:
Výchozí zkratky Mozc zahrnují Half-width/Full-width nebo Super + Space. Mohou však nefungovat v závislosti na rozložení klávesnice nebo konfiguraci vstupní metody.

Řešení:

• Zkontrolujte Nastavení → Klávesové zkratky → Přepnout vstupní zdroj
• Přizpůsobte klávesové vazby v předvolbách Mozc

Q5. Okna s návrhy převodu se nezobrazují v Emacs nebo Sublime Text

Odpověď:
Tento problém je způsoben omezeními vykreslování nebo kompatibility vstupní metody.

Řešení:

• Přepněte na Fcitx + Mozc
• V Mozc vypněte okna s návrhy a použijte režim inline převodu

6. Shrnutí a další kroky

Výběr editoru a kompatibilita s japonským vstupem jsou důležité

Ubuntu nabízí velkou flexibilitu, ale výběr editoru a vstupní metody výrazně ovlivňuje použitelnost.

Tento článek pokrýval:

• Rozdíly mezi textovými editory a kódovými editory
• Charakteristiky GUI vs CLI editorů
• Sedm doporučených editorů podle použití
• Nastavení japonského vstupu pomocí Mozc, IBus a Fcitx
• Běžné problémy a metody řešení

Začátečníci ocení jednoduché GUI editory jako GNOME Text Editor nebo Mousepad, zatímco vývojáři mohou upřednostňovat Visual Studio Code nebo Vim.

Pro japonský vstup je Mozc solidní základ, ale výběr správného rámce IM na základě kompatibility s editorem je nezbytný.

Problémy jsou nevyhnutelné — znalosti jsou řešením

Neočekávané problémy se mohou objevit v závislosti na verzích Ubuntu, prostředích a editorech. S poskytnutými znalostmi o řešení problémů lze většinu potíží vyřešit klidně a efektivně.

Závěrečné myšlenky

Síla Ubuntu spočívá v její flexibilitě a přizpůsobitelnosti. Jakmile najdete editor a nastavení vstupu, které vám vyhovuje, váš pracovní postup se dramaticky zlepší.

Doufáme, že vám tento článek pomůže udělat další krok k pohodlnému a produktivnímu prostředí Ubuntu.