Jak nainstalovat software ze zdrojového kódu na Ubuntu pomocí make install: Kompletní průvodce pro začátečníky

1. Úvod

Při používání Ubuntu můžete narazit na krok „make install“ při instalaci softwaru. Obvykle je instalace aplikací tak jednoduchá, že stačí spustit příkaz apt a nainstalovat balíčky, ale ne veškerý software je dostupný v oficiálních repozitářích. Pokud chcete použít nejnovější verzi nebo spustit vlastní programy, budete si muset stáhnout zdrojový kód, sestavit (zkompilovat) jej sami a poté jej nainstalovat.

Právě zde se hodí příkaz „make install“.

Příkaz „make install“ slouží k umístění programů zkompilovaných ze zdrojového kódu do příslušných umístění. Nejenže sestaví program (make), ale také automatizuje proces kopírování souborů do systémových adresářů. V linuxových prostředích je to jeden ze základních postupů, který se používá poměrně často.

Tento článek jasně vysvětlí, jak sestavit zdrojový kód a použít make install k instalaci softwaru na Ubuntu – i pro začátečníky. Také se podíváme na běžné chyby, na které můžete během procesu narazit, a jak je vyřešit.

Začneme přípravou vývojových nástrojů potřebných pro sestavování softwaru.

2. Instalace základních vývojových nástrojů

Aby bylo možné sestavovat a instalovat software ze zdrojového kódu, musíte nejprve nastavit požadované vývojové nástroje na Ubuntu. Bez nich nebudete moci použít příkaz „make“ nebo můžete narazit na časté chyby při sestavování. Abychom těmto problémům předešli, ujistěme se, že je vaše vývojové prostředí připravené od samého začátku.

Instalace základního balíčku: build-essential

Na Ubuntu existuje balíček nazvaný build-essential, který obsahuje C kompilátor (gcc), nástroje pro sestavování (make) a související knihovny. Instalací tohoto balíčku získáte všechny základní nástroje, které budete potřebovat.

Postup instalace:

sudo apt update
sudo apt install build-essential

Nejprve aktualizujte informace o balíčcích, poté nainstalujte build-essential. Tím získáte všechny základní nástroje potřebné pro sestavování softwaru.

Ověření instalace

Můžete zkontrolovat, zda je vše nainstalováno správně, pomocí následujících příkazů:

gcc --version
make --version

Pokud se zobrazí informace o verzích jak gcc (C kompilátor), tak make (nástroj pro sestavování), instalace proběhla úspěšně. Pokud se objeví chyby, pečlivě si přečtěte zprávy a případně zkuste instalaci zopakovat.

Nyní je váš systém Ubuntu připravený na sestavování ze zdrojového kódu. Dále se podíváme, jak získat a rozbalit zdrojový kód.

3. Získání a rozbalení zdrojového kódu

Po instalaci vývojových nástrojů je dalším krokem získat zdrojový kód, který chcete sestavit. Stáhněte si zdrojový kód poskytnutý vývojářem softwaru a rozbalte jej ve svém pracovním adresáři. Zde vysvětlíme, jak získat a rozbalit zdrojový kód.

Jak získat zdrojový kód

Zdrojový kód můžete obvykle získat jednou z následujících metod:

Stažení z oficiální webové stránky

Mnoho open‑source projektů distribuuje zdrojový kód jako komprimované soubory typu „tar.gz“ nebo „tar.bz2“ na svých oficiálních stránkách. Například můžete použít následující příkaz k stažení:

wget https://example.com/software-1.2.3.tar.gz

Nahraďte URL odkazem ke stažení, který je uveden na oficiální stránce daného softwaru.

Klonování z GitHubu a dalších platforem

Stále více projektů používá služby pro hostování kódu, jako je GitHub. V takovém případě můžete zdrojový kód klonovat pomocí příkazu Git.

Pokud Git není nainstalován, nejprve jej nastavte:

sudo apt install git

Poté spusťte příkaz pro klonování:

git clone https://github.com/username/repository.git

URL repozitáře se liší podle projektu, proto si vždy ověřte oficiální stránku.

Rozbalení komprimovaných souborů

Pokud je zdrojový kód poskytnut jako komprimovaný soubor, použijte správný příkaz k jeho rozbalení.

Zde jsou některé běžné formáty a příkazy pro jejich rozbalení:

• Pro soubory .tar.gz:

  tar -xvzf software-1.2.3.tar.gz
  

• Pro soubory .tar.bz2:

  tar -xvjf software-1.2.3.tar.bz2
  

• Pro soubory .zip:

  unzip software-1.2.3.zip
  

Po rozbalení získáte adresář pojmenovaný podle softwaru a verze. Přesuňte se do tohoto adresáře, abyste mohli pokračovat:

cd software-1.2.3

Nyní jste připraveni začít sestavovat software. Přejděme k samotným krokům sestavení a instalace.

4. Sestavení a instalace softwaru

S připraveným zdrojovým kódem je čas jej sestavit a nainstalovat. Tato sekce vysvětluje obecný postup pro sestavení a instalaci softwaru na Ubuntu, krok po kroku.

Příprava: spuštění ./configure

Mnoho balíčků se zdrojovým kódem poskytuje „configure skript“, který připraví prostředí před sestavením. Obvykle spustíte tento příkaz uvnitř zdrojového adresáře:

./configure

Tento skript zkontroluje váš systém a automaticky vygeneruje soubor Makefile (soubor obsahující kroky sestavení). Pokud chybí některé požadované knihovny nebo nástroje, zobrazí se zde chyby. Přečtěte si chybové zprávy a nainstalujte chybějící balíčky podle potřeby.

Pokud skript configure neexistuje, podívejte se do souborů README nebo INSTALL pro konkrétní instrukce k sestavení.

Sestavení softwaru: příkaz make

Po konfiguraci sestavte software překladem zdrojového kódu do spustitelných programů:

make

Tento příkaz řídí se instrukcemi v Makefile a automaticky vše přeloží. Sestavení může nějakou dobu trvat; sledujte případné chyby během procesu.

Pokud se objeví chyby, vyřešte chybějící knihovny nebo závislosti podle chybových zpráv.

Instalace programu: sudo make install

Po úspěšném sestavení můžete program nainstalovat do systému. Protože to zapisuje do systémových adresářů (např. /usr/local/bin), potřebujete administrátorská oprávnění.

Spusťte tento příkaz:

sudo make install

Tento příkaz zkopíruje sestavené soubory na správná místa, čímž zpřístupní program v celém systému.

Časté chyby a řešení

Během sestavování a instalace můžete narazit na chyby, jako jsou:

• Permission denied → Ujistěte se, že používáte sudo s make install.
• Missing dependencies → Přečtěte si chybové zprávy a nainstalujte potřebné knihovny nebo balíčky.
• configure: command not found → Skript configure může chybět nebo není spustitelný. Spusťte chmod +x configure nebo si prostudujte instrukce k sestavení.

Nespěchejte—pečlivě si přečtěte každou zprávu a řešte problémy krok po kroku.

5. Kontroly po instalaci

Po instalaci softwaru pomocí „sudo make install“ vždy ověřte, že byl nainstalován správně. Pokud instalace nebyla úspěšná, příkazy se nemusí najít nebo nemusí fungovat podle očekávání. Zde jsou základní kontroly, které byste měli provést hned po instalaci.

Zkontrolujte, kam byl program nainstalován

Nejprve zjistěte, kam byl program umístěn ve vašem systému. Použijte příkaz which k nalezení spustitelného souboru:

which program-name

Například, pokud jste nainstalovali program s názvem sample, zadejte:

which sample

Pokud byl program nainstalován správně, uvidíte něco jako /usr/local/bin/sample nebo /usr/bin/sample. Pokud se nic neobjeví, instalace mohla selhat nebo program není ve vaší PATH.

Ověřte funkčnost pomocí informace o verzi

Většina programů může zobrazit informaci o verzi pomocí --version nebo -v. To je rychlý způsob, jak zjistit, zda program funguje podle očekávání:

sample --version

Pokud vidíte správnou verzi, instalace byla úspěšná. Pokud se objeví chyba nebo příkaz nebyl nalezen, zkontrolujte kroky instalace.

Zkontrolujte proměnnou prostředí PATH

Programy nainstalované pomocí make install často končí v /usr/local/bin. Pokud tento adresář není ve vaší systémové PATH, program nemusí být rozpoznán jako příkaz.

Zkontrolujte aktuální PATH pomocí:

echo $PATH

Pokud je /usr/local/bin uvedeno, vše je v pořádku. Pokud ne, přidejte jej do konfiguračního souboru vašeho shellu (např. ~/.bashrc nebo ~/.zshrc):

export PATH=/usr/local/bin:$PATH

Proveďte změny restartováním terminálu nebo spuštěním:

source ~/.bashrc

S tímto nastavením můžete spouštět programy plynule z terminálu.

6. Jak odinstalovat

Programy nainstalované ze zdrojového kódu nejsou spravovány běžnými správci balíčků jako apt. Proto, pokud je potřebujete odstranit, budete je obvykle muset odinstalovat ručně. Tato část vysvětluje, jak správně odinstalovat software nainstalovaný pomocí make install na Ubuntu.

Odinstalování pomocí make uninstall

Některé Makefile obsahují „cíl odinstalace“ pro odstranění nainstalovaných souborů. Pokud je k dispozici, spusťte tento příkaz v původním adresáři se zdrojovým kódem:

sudo make uninstall

Tím se odstraní soubory, které byly během instalace zkopírovány. Ne všechny programy však podporují make uninstall, proto si vždy nejprve zkontrolujte soubory README nebo INSTALL.

Důležité poznámky:

• Musíte to spustit ve stejném adresáři se zdrojovým kódem, který byl použit při instalaci.
• Pokud jste zdrojový kód smazali, make uninstall použít nemůžete.

Ruční mazání souborů

Pokud make uninstall není k dispozici, budete muset soubory odstranit ručně. Programy jsou obvykle instalovány do adresářů jako /usr/local/bin nebo /usr/local/lib.

Identifikujte všechny nainstalované soubory a odstraňte je opatrně. Například pokud je binární soubor v /usr/local/bin:

sudo rm /usr/local/bin/program-name

Ruční odstraňování může být obtížné, takže je dobré přesně vědět, co bylo předem nainstalováno.

Správa instalací pomocí checkinstall

Aby bylo odinstalování v budoucnu jednodušší, zvažte použití nástroje nazvaného checkinstall. Tento nástroj vám umožní instalovat software jako deb balíček, což usnadní správu pomocí apt nebo dpkg.

Nainstalujte checkinstall pomocí:

sudo apt install checkinstall

Po sestavení použijte tento příkaz místo make install:

sudo checkinstall

Tento přístup výrazně usnadňuje odinstalaci a udržuje systém čistý — vysoce doporučeno, pokud často instalujete ze zdrojových kódů.

7. Instalace v offline prostředí

Někdy může být potřeba nainstalovat software na Ubuntu systémy bez přístupu k internetu. Zatímco online získávání balíčků je standardní, je stále možné sestavit a nainstalovat pomocí „make install“ offline, pokud se předem připravíte. Zde je návod, jak řešit scénáře offline instalace.

Příprava build-essential offline

Základní vývojové nástroje (balíček build-essential) jsou i offline nezbytné. Pro jejich nastavení použijte jiný Ubuntu počítač s přístupem k internetu a stáhněte potřebné balíčky předem.

Použití apt-offline

apt-offline vám pomůže shromáždit požadované balíčky a jejich závislosti k přenosu přes USB apod.

Nainstalujte apt-offline na online počítači pomocí:

sudo apt install apt-offline

Poté vygenerujte požadavek na offline systému, stáhněte balíčky na online počítači a nakonec je nainstalujte offline.

Použití instalačního média Ubuntu jako APT zdroje

Můžete také použít instalační médium Ubuntu (DVD nebo USB) jako APT zdroj, protože obsahuje mnoho základních balíčků, včetně build-essential.

Připojte médium a nastavte seznam APT zdrojů takto:

sudo mount /dev/sdb1 /mnt
sudo apt-cdrom -d=/mnt add

Nyní můžete balíčky instalovat jako obvykle:

sudo apt update
sudo apt install build-essential

Jedná se o spolehlivý způsob, jak nastavit vývojové prostředí offline.

Přenos a rozbalení zdrojového kódu

Jakmile jsou vaše nástroje připravené, stáhněte zdrojový kód předem, uložte jej na USB flash disk a zkopírujte do offline prostředí. Rozbalte soubory stejně jako online:

tar -xvzf software-1.2.3.tar.gz
cd software-1.2.3

Pak pokračujte obvyklými kroky: ./configure → make → sudo make install.

Tipy pro offline instalace

Offline instalace často selhávají kvůli chybějícím závislostem, proto dvakrát zkontrolujte, že máte všechny potřebné knihovny a hlavičkové soubory. Pokud je to možné, vyzkoušejte testovací sestavení online, abyste získali seznam požadovaných balíčků.

8. Často kladené otázky (FAQ)

Při instalaci softwaru na Ubuntu pomocí „make install“ se uživatelé – od začátečníků po pokročilé – často setkávají s otázkami a problémy. Zde jsou některé z nejčastějších otázek a jejich odpovědi.

Q1. Získávám „Permission denied“ při spuštění make install. Co mám dělat?

A1.
Příkaz „make install“ kopíruje soubory do systémových oblastí (např. /usr/local/bin), takže jsou vyžadována administrátorská práva. Vždy použijte sudo:

Správný příklad:

sudo make install

Tím se spustí instalační proces s potřebnými oprávněními.

Q2. Získávám „No such file or directory“ při spuštění ./configure. Proč?

A2.
Tato chyba znamená, že ve vašem aktuálním adresáři není skript configure. Možné důvody:

• Stažení zdrojového kódu bylo neúplné
• Projekt nepoužívá autotools (může používat například CMake)
• Skript configure není spustitelný

Nejprve zkontrolujte, zda soubor configure existuje, a pokud ne, přečtěte si přiložené soubory README nebo INSTALL, kde jsou uvedeny správné kroky pro sestavení.

Q3. Získávám „make: command not found.“ Co mám dělat?

A3.
To znamená, že nejsou nainstalovány nástroje pro sestavování. Spusťte následující příkazy pro jejich instalaci:

sudo apt update
sudo apt install build-essential

Balíček build-essential obsahuje make i všechny potřebné nástroje.

Q4. Jak mohu nainstalovat build-essential offline?

A4.
Pro offline instalaci build-essential si stáhněte balíčky předem na počítači s připojením k internetu a přeneste je do offline prostředí. Dvě nejčastější metody jsou:

• Použít apt-offline k stažení všech závislostí
• Použít instalační médium Ubuntu jako zdroj APT

Metoda s instalačním médiem je obzvláště jednoduchá pro zcela offline prostředí.

9. Shrnutí

Na Ubuntu hraje „make install“ klíčovou roli při instalaci softwaru ze zdrojových kódů. Poskytuje vám flexibilitu používat nejnovější verze nebo vlastní sestavení, nezávisle na správci balíčků — to je velká výhoda Linuxových systémů.

Tento článek pokrývá vše od nastavení vývojových nástrojů, získání a sestavení zdrojového kódu, instalace, odinstalace až po řešení offline scénářů. Po zvládnutí těchto kroků budete připraveni čelit jakémukoli neznámému softwaru, na který narazíte.

Také jsme shromáždili řešení běžných chyb a otázek ve formátu FAQ. I když se Linuxové sestavení může na první pohled zdát zastrašující, je zvládnutelné, jakmile pochopíte základy.

Pokud chcete vyzkoušet různé programy na Ubuntu, osvojte si postup „make install“ popsaný zde a užívejte si vysoce flexibilní vývojové prostředí.