Jak využít sílu open source. Vítejte ve světě Ubuntu.

Jak vytvořit a spravovat KVM virtualizaci na Ubuntu: Kompletní průvodce od začátečníka po pokročilé (edice 2025)

Vytváření a provoz serveru
目次

Úvod

Ubuntu je jednou z nejpoužívanějších distribucí Linuxu na světě. Je oblíbený v různých scénářích, od individuálních uživatelů po podnikové prostředí, a je často vybírána pro nasazení serverů a vývojových prostředí. Pokud chcete implementovat pokročilou virtualizaci na Ubuntu, jedním z nejmocnějších řešení je KVM (Kernel-based Virtual Machine).

KVM je technologie hypervizoru, která je zabudována přímo do jádra Linuxu. Využitím rozšíření hardwarové virtualizace (jako Intel VT nebo AMD-V) poskytuje KVM vysoký výkon a stabilitu. Jako open-source umožňuje KVM vybudovat plnohodnotnou virtualizační infrastrukturu s minimálními náklady.

Technologie virtualizace může na první pohled působit zastrašujícím dojmem. Nicméně s Ubuntu a KVM mohou i začátečníci snadno vytvářet a spravovat virtuální stroje. Samozřejmě je KVM doporučeno i pro pokročilé uživatele, kteří chtějí optimalizovat zdroje fyzických serverů, stejně jako pro inženýry, kteří se snaží virtualizovat produkční systémy.

Tento článek poskytuje komplexní průvodce budováním virtualizačního prostředí založeného na KVM na Ubuntu, včetně instalačních kroků, základního použití, praktických tipů a řešení problémů. Pokud zvažujete adopci KVM nebo chcete co nejvíce využít virtualizační funkce Ubuntu, přečtěte si článek až do konce.

Srovnání KVM s jinými technologiemi virtualizace

Existuje řada technologií virtualizace, ale na Ubuntu jsou běžně používány KVM, VirtualBox a VMware. Tato sekce vysvětluje vlastnosti a rozdíly každé z nich, stejně jako výhody a nevýhody volby KVM.

Hlavní typy technologií virtualizace

  • KVM (Kernel-based Virtual Machine) KVM je funkce virtualizace zabudovaná do jádra Linuxu a vyžaduje Linux jako hostitelský operační systém. Využitím rozšíření hardwarové virtualizace (Intel VT nebo AMD-V) nabízí KVM vysoce výkonné virtuální stroje vhodné pro produkční prostředí. Podporuje flexibilní správu prostřednictvím nástrojů příkazového řádku a GUI manažerů, jako je virt-manager.
  • VirtualBox VirtualBox je desktopová virtualizační software poskytovaná společností Oracle. Běží na Windows, Mac a Linuxu a disponuje snadno srozumitelným rozhraním, díky čemuž je oblíbenou volbou pro osobní a vzdělávací použití. Nicméně ve srovnání s KVM je méně vhodný pro komerční nebo vysoce zatížená prostředí.
  • VMware (Workstation/ESXi atd.) VMware je široce používané komerční virtualizační řešení, známé svou bohatou sadou funkcí a komplexní podporou. Nicméně vyžaduje placenou licenci. I když je často vybíráno pro velké podnikové nasazení, náklady mohou být zohledněny.

Výhody KVM

  • Vysoký výkon a stabilita KVM běží jako součást jádra Linuxu, což poskytuje efektivní správu zdrojů a jemnou kontrolu nad alokací CPU a paměti pro každý VM. Je vysoce stabilní pro provoz skutečných obchodních systémů.
  • Open Source a bez licenčních poplatků KVM je zcela open-source a zdarma, což ho činí ideálním pro budování levných virtualizačních platforem.
  • Bohaté nástroje pro správu a podpora automatizace Je k dispozici řada možností správy, včetně nástrojů příkazového řádku (virsh, virt-install) a GUI nástrojů (virt-manager). KVM je také dobře vhodný pro automatizaci a skriptování, což ho činí ideálním pro DevOps a správu infrastruktury.

Nevýhody KVM

  • Požadavek na hostitele pouze s Linuxem Protože KVM vyžaduje jádro Linuxu, nelze ho použít jako hostitele v prostředích Windows nebo Mac.
  • Potřeba znalostí Linuxu pro počáteční nastavení a řešení problémů I když jsou k dispozici GUI nástroje, některá nastavení sítě a pokročilé ladění mohou vyžadovat operace příkazového řádku nebo specifické znalosti Linuxu.

Kdy byste měli zvolit KVM?

  • Když chcete efektivně využít fyzické zdroje serveru
  • Když potřebujete virtualizaci pro produkční systémy nebo serverové aplikace
  • Když chcete vybudovat robustní virtualizační infrastrukturu za nízké náklady
  • Když chcete automatizovat provoz Linux serverů nebo správu infrastruktury

KVM je vynikající virtualizační technologie nejen pro zkušené uživatele a inženýry Linuxu, ale také pro ty, kteří chtějí v budoucnu vyzkoušet provoz plnohodnotných serverů.

Vytvoření prostředí KVM na Ubuntu [Installation & Initial Setup]

Pro použití KVM na Ubuntu musíte splnit určité předpoklady, provést nějaké přípravy a poté instalaci. Tato sekce vás provede požadovanými kroky pro zahájení práce s KVM, s tipy, které pomohou začátečníkům nastavit prostředí hladce.

Předpoklady a předkontroly

Pro použití KVM musí váš počítač nebo server podporovat rozšíření virtualizace v CPU (Intel VT nebo AMD-V).
Nejprve zkontrolujte, zda je zapnutá hardwarová virtualizace, pomocí následujícího příkazu:

egrep -c '(vmx|svm)' /proc/cpuinfo

Pokud je výstup 1 nebo vyšší, je podpora virtualizace dostupná.
Navíc musíte spouštět 64bitovou verzi Ubuntu.

Instalace KVM a požadovaných balíčků

Nainstalujte jádro KVM a související nástroje (jako libvirt a virt-manager) pomocí následujících příkazů:

sudo apt update
sudo apt install qemu-kvm libvirt-daemon-system libvirt-clients bridge-utils virt-manager
  • qemu-kvm : Základní balíček KVM pro virtualizaci
  • libvirt-daemon-system , libvirt-clients : Správní služby pro virtuální stroje
  • bridge-utils : Nástroje pro nastavení síťového mostu
  • virt-manager : Grafický nástroj pro správu virtuálních strojů

Konfigurace uživatelských skupin a oprávnění

Po instalaci přidejte svého aktuálního uživatele do skupin kvm a libvirt. To vám umožní spravovat VM bez root oprávnění.

sudo usermod -aG libvirt $(whoami)
sudo usermod -aG kvm $(whoami)

Odhlaste se a přihlaste znovu, nebo restartujte, aby se změny projevily.

Ověření stavu služby KVM

Zkontrolujte, zda je KVM správně nainstalováno a služba běží:

sudo systemctl status libvirtd

Pokud zobrazuje „active (running)“, je vše v pořádku.
Můžete také ověřit KVM tímto příkazem:

virsh list --all

Pokud vidíte (aktuálně prázdný) seznam VM, je prostředí KVM nastaveno správně.

Vytváření a správa virtuálních strojů

Jakmile je vaše prostředí KVM připraveno, můžete začít vytvářet a provozovat virtuální stroje. S KVM můžete používat jak grafické nástroje (virt-manager), tak nástroje příkazového řádku (virt-install, virsh), v závislosti na vašich potřebách. Zde představujeme oba přístupy.

Vytvoření VM pomocí virt-manager (GUI)

virt-manager je grafický nástroj, který vám umožňuje snadno vytvářet a spravovat virtuální stroje. Pokud používáte desktopové prostředí Linuxu, je virt-manager velmi pohodlný.

  1. Spusťte virt-manager z menu aplikací nebo příkazového řádku.
  2. Klikněte na tlačítko „New“ v levém horním rohu.
  3. Vyberte umístění instalačního média (např. ISO obraz) a zvolte typ hostitelského OS (např. Ubuntu, Windows).
  4. Nastavte počet CPU, velikost paměti, velikost disku atd. pro VM.
  5. Zkontrolujte nastavení a klikněte na „Finish“ pro vytvoření VM. Objeví se instalační obrazovka.

S virt-manager můžete také spouštět, zastavovat a restartovat VM, vytvářet snímky a přidávat sítě nebo disky prostřednictvím intuitivního rozhraní.

Vytvoření VM pomocí virt-install (CLI)

Pro serverová nebo vzdálená prostředí je často jednodušší vytvářet VM z příkazového řádku.
Zde je základní příklad pomocí virt-install:

sudo virt-install 
  --name ubuntu-vm 
  --memory 2048 
  --vcpus 2 
  --disk size=20 
  --cdrom /path/to/ubuntu.iso 
  --os-type linux 
  --os-variant ubuntu20.04 
  --network network=default 
  --graphics vnc
  • --name : Název virtuálního stroje
  • --memory : Alokace paměti (v MB)
  • --vcpus : Počet jader CPU
  • --disk size=20 : Velikost disku (v GB)
  • --cdrom : Cesta k ISO obrazu pro instalaci
  • --os-type , --os-variant : Typ a verze OS
  • --network : Síť pro připojení
  • --graphics : Grafický režim (např. VNC)

Po spuštění tohoto příkazu se VM spustí a instalační obrazovka se zobrazí přes VNC nebo jinou specifikovanou metodu.

Spouštění, Ukončování, Mazání a Snímkování Virtuálních Strojů

Správa vašich virtuálních strojů s KVM je jednoduchá. Zde jsou některé běžně používané příkazy:

  • Spusťte virtuální stroj:
    virsh start <vm-name>
  • Ukončete virtuální stroj:
    virsh shutdown <vm-name>
  • Vynucené zastavení virtuálního stroje:
    virsh destroy <vm-name>
  • Smažte virtuální stroj (poznámka: také smaže jeho disk):
    virsh undefine <vm-name>
  • Vytvořte snímek:
    virsh snapshot-create-as <vm-name> <snapshot-name>

Tyto operace můžete také provádět z GUI virt-manager.

Konfigurace a Rozšíření Sítě

Nastavení sítě jsou klíčová při spouštění virtuálních strojů s KVM. Zatímco výchozí nastavení fungují v mnoha případech, podnikové nebo produkční prostředí často vyžadují přizpůsobení. Tato sekce vysvětluje základní síťování KVM a běžně používaná pokročilá nastavení.

Rozdíly Mezi Výchozím NAT (virbr0) a Bridge Sítěmi

Při instalaci KVM se automaticky vytvoří virtuální síťový most nazvaný „virbr0“. Jedná se o síť NAT (Network Address Translation), která má následující vlastnosti:

  • Vlastnosti virbr0 (režim NAT):
  • VM mohou přistupovat k externímu internetu
  • Nicméně přímý přístup k VM z hostitele nebo jiných sítí vyžaduje přesměrování portů
  • Nejlepší pro domácí laboratoře, vývoj nebo testování

Na druhé straně „bridge síť“ umožňuje VM připojit se ke stejnému síťovému segmentu jako fyzický hostitel.

  • Vlastnosti bridge sítě:
  • VM se připojují ke stejnému síťovému segmentu jako hostitel
  • Fyzické PC nebo jiné servery mohou přímo přistupovat k VM
  • Ideální pro interní servery nebo produkční služby

Vytváření a Konfigurace Vlastního Bridge (pro Přístup LAN)

Pokud chcete, aby byly VM přímo přístupné z jiných PC nebo serverů, vytvořte bridge síť. Níže je typický postup (předpokládá se, že NIC hostitele je eth0):

  1. Instalujte bridge-utils (přeskočte, pokud je již nainstalováno)
    sudo apt install bridge-utils
  1. Upravte soubor konfigurace sítě Na Ubuntu 18.04 a novějších se používá Netplan. Upravte /etc/netplan/01-netcfg.yaml , například:
    network:
  version: 2
  renderer: networkd
  ethernets:
    eth0:
      dhcp4: no
  bridges:
    br0:
      interfaces: [eth0]
      dhcp4: yes
  1. Aplikujte nastavení
    sudo netplan apply
  1. Přidejte nový bridge (br0) do sítě KVM Přepněte síťový adaptér vaší VM na br0 pomocí virt-manager nebo virsh.

Přiřazování Statických IP & Nastavení Přesměrování Portů

  • Přiřazování Statických IP Obvykle nastavte statickou IP v OS VM, nebo použijte DHCP server k přiřazení pevné IP podle MAC adresy.
  • Přesměrování Portů (při používání NAT) S virsh nebo libvirt XML můžete přesměrovat porty (např. SSH nebo webový server) z hostitele do VM. Příklad pro přesměrování SSH na port 22:
    virsh nat-forward --network default --add-port tcp:2222:22

Pro složitější nastavení můžete také upravit konfigurační soubory libvirt nebo použít firewalld.

Správa Úložiště a Operace s Disky

Správný design úložiště a správa disků jsou také nezbytné při provozování virtuálních strojů s KVM. Tato sekce vysvětluje různé typy virtuálních disků, jak je vytvářet, správu úložišť, rozšíření disků a použití snímků.

Typy a Použití Virtuálních Disků (qcow2, raw)

KVM podporuje především dva typy formátů virtuálních disků:

  • qcow2 formát
  • Standardní formát virtuálního disku pro KVM
  • Podporuje snímky, kompresi a efektivní využití místa na disku
  • Nejlepší pro flexibilní provoz nebo testovací prostředí
  • raw formát
  • Jednoduchý formát bez komprese nebo konverze
  • Ideální, když potřebujete maximální výkon I/O disku

Ve většině případů se doporučuje qcow2, ale můžete si vybrat podle svých konkrétních potřeb.

Vytváření a správa úložištních fondů

KVM používá koncept „úložištních fondů“ pro správu místa na disku používaného virtuálními stroji.

  • Výchozí úložištní fond  Ve výchozím nastavení se jako úložištní fond používá /var/lib/libvirt/images/ a nové virtuální disky jsou v tomto adresáři vytvářeny.
  • Vytvoření nového úložištního fondu (příklad)

  1. Vytvořte adresář:

    sudo mkdir /data/kvm-images sudo chown libvirt-qemu:kvm /data/kvm-images 2. Přidejte nový fond pomocí virt-manager nebo příkazu virsh. S virsh:

    virsh pool-define-as --name mypool --type dir --target /data/kvm-images 
virsh pool-autostart mypool 
virsh pool-start mypool

Rozšiřování virtuálních disků a používání snímků

  • Rozšíření virtuálního disku  Pokud potřebujete zvětšit velikost disku, použijte příkaz qemu-img (funguje pro qcow2 i raw):
    sudo qemu-img resize /var/lib/libvirt/images/ubuntu-vm.qcow2 +10G

Poté rozšiřte oddíl a souborový systém v hostovaném OS podle potřeby.

  • Používání snímků  U disků qcow2 můžete vytvářet snímky pro uložení aktuálního stavu vašeho VM kdykoli.
    virsh snapshot-create-as <vm-name> <snapshot-name>

Snímky jsou velmi užitečné pro zálohování před aktualizacemi, vracení testů nebo obnovu po chybách v konfiguraci.

Instalace a provoz hostovaného OS

Tato sekce vysvětluje, jak instalovat a spouštět operační systémy na virtuálních strojích KVM. Pokryjeme instalaci typických hostovaných OS, práci s ISO obrazy a tipy pro zlepšení výkonu během provozu.

Instalace populárních hostovaných OS

KVM vám umožňuje spouštět různé OS, jako jsou Ubuntu, CentOS a Windows. Níže jsou ukázkové kroky instalace pro Ubuntu a Windows:

  • Pro Ubuntu
  1. Stáhněte nejnovější Ubuntu ISO z oficiálního webu.
  2. V virt-manageru zvolte „Vytvořit nový virtuální stroj“, vyberte „Místní instalační médium“ a uveďte soubor ISO.
  3. Nastavte CPU, paměť a velikost disku VM, poté spusťte instalaci.
  4. Postupujte podle pokynů na obrazovce a dokončete standardní instalaci Ubuntu.
  • Pro Windows
  1. Stáhněte evaluační ISO Windows z of webu Microsoft.
  2. Vytvořte nový VM v virt-manageru nebo pomocí virt-install a vyberte ISO jako instalační médium.
  3. Pro lepší výkon disku a sítě připojte ISO ovladačů virtio jako další CD mechaniku a během instalace nainstalujte ovladače.

Získání a připojení ISO obrazů

  • Stá obrazy z oficiálních zdrojů pro OS, který chcete nainstalovat.
  • Při vytváření nového virtuálního stroje uveďte cestu k souboru ISO; bude připojen jako virtuální CD/DVD mechanika.
  • V případě potřeby můžete připojit více ISO najednou (např. OS a ovladače).

Tipy pro provoz a výkon hostovaného OS

  • Optimalizace přidělení zdrojů  Přidělte každému VM vhodné množství CPU a paměti. Přetížení zdrojů může negativně ovlivnit hostitelský OS a ostatní VM.
  • Instalace ovladačů virtio  Pro Windows nebo starší Linuxové hosty může instalace ovladačů virtio výrazně zvýšit výkon disku a sítě.
  • Vypnutí nepoužívaných služeb  Vypněte zbytečné služby a programy běžící na pozadí v hostovaném OS, aby se maximalizovaly dostupné zdroje.
  • Používejte nástroje KVM Guest  Nainstalujte QEMU Guest Agent pro zlepšení přesnosti správy VM a podporu funkcí jako čisté vypnutí.

Praktické případy použití a tipy na automatizaci

KVM není jen pro vytváření a provozování virtuálních strojů — lze jej využít v různých obchodních a vývojových scénářích. Spojení s skripty nebo automatizačními nástroji může také výrazně zefektivnit správu. Tato sekce sdílí praktické případy použití KVM a nápady na automatizaci.

Případy použití na serverech

  • Izolovaná vývojová a testovací prostředí  Poskytněte samostatný virtuální stroj pro každý projekt, což vám umožní volně přepínat verze OS a softwarové stacky, aniž byste ovlivnili produkci. To je velká výhoda při testování nových verzí OS nebo aktualizací softwaru.
  • Budování interních služeb  Oddělte kritické služby (souborové servery, webové servery, databáze atd.) do jednotlivých virtuálních strojů, takže selhání ovlivní jen omezený rozsah. Zálohy a snapshoty jsou snadné na úrovni jednotlivých VM.

Příklady automatizace pomocí CLI nebo Ansible

  • Automatizované vytváření VM pomocí CLI  Použijte skripty k automatickému spouštění příkazů virt-install nebo virsh pro vytváření a správu více virtuálních strojů. Příklad pomocí shell skriptu:
    for i in {1..5}
do
  virt-install --name test-vm-$i --memory 1024 --vcpus 1 
    --disk size=10 --cdrom /path/to/ubuntu.iso 
    --os-type linux --os-variant ubuntu20.04 --graphics none --network network=default --noautoconsole
done
  • Automatizace pomocí Ansible  S nástrojem pro automatizaci infrastruktury můžete popsat vytváření VM, počáteční nastavení a nasazení aplikací v playbookech — automatizujete celý proces. To je zvláště efektivní při správě velkého počtu serverů nebo když je kritická konzistence.

Tipy pro operace podobné cloudu

  • Šablonování VM  Uložte často používané počáteční stavy VM jako šablony, což vám umožní rychle nasadit nové servery.
  • Integrace API a webová správa  libvirt poskytuje API pro integraci s vlastními nástroji nebo jinými systémy správy. Pro velká prostředí použijte webové nástroje pro správu (např. Cockpit) k vizuální správě VM.

Řešení problémů a běžné chyby

Při provozu KVM můžete narazit na problémy, jako je selhání spuštění VM nebo problémy s konektivitou sítě. Tato sekce pokrývá běžné problémy, jak je řešit a jak kontrolovat logy a využívat podpůrné zdroje.

Běžné problémy s KVM

  • VM se nedaustit nebo vytvořit
  • Hardwarová virtualizace (Intel VT, AMD‑V) je vypnutá
  • Nedostatečná přidělená paměť nebo diskový prostor
  • Nesprávný úložištní pool nebo cesta k ISO
  • Problémy s konektivitou sítě
  • Síťový adaptér VM není správně nakonfigurován
  • Chyby v nastavení bridge nebo NAT, nebo selhání při přiřazování DHCP
  • Omezení firewallu nebo zabezpečení
  • Špatný výkon
  • Přidělení příliš mnoha nebo příliš málo zdrojů
  • Chybějící ovladače virtio (zejména pro Windows hosty)
  • Úzká místa v Disk I/O

Jak kontrolovat logy a základní postup řešení problémů

Když nastanou problémy, kontrola logů je klíčová.

  • Zkontrolujte systémové logy
    sudo journalctl -xe
  • Zkontrolujte libvirt logy Prohlédněte soubory logů v /var/log/libvirt/ (např. libvirtd.log).
  • Zkontrolujte specifické logy VM  Ve virt‑manager nebo virsh si prohlédněte záložku „Details“ nebo „Logs“ pro každou VM.
  • Zkontrolujte stav sítě
    ip a
brctl show
virsh net-list --all

Základní kroky řešení problémů

  1. Identifikujte, kdy problém začal, a upřesněte symptomy
  2. Zkontrolujte výše uvedené logy a konfigurační soubory
  3. V případě potřeby upravte konfigurační soubory, restartujte služby nebo VM znovu vytvořte

Využití oficiální dokumentace a komunitních zdrojů

Pokud se zaseknete, mohou být tyto zdroje neocenitelné:

Optimalizace bezpečnosti a výkonu

Pro bezpečné a efektivní provozování vašeho prostředí KVM jsou nezbytné bezpečnostní opatření a optimalizace výkonu. Tato sekce pokrývá klíčové body pro ochranu vaší virtualizační infrastruktury a praktické tipy pro maximalizaci efektivity zdrojů.

Posílení bezpečnosti ve virtualizovaných prostředích

  • Vypnutí nepotřebných služeb a použití minimálních konfigurací Vypněte nepoužívané služby uvnitř vašich virtuálních strojů, aby se snížila plocha pro útoky. Stejně tak zastavte nepotřebné služby na hostitelském operačním systému.
  • Brány firewall a ovládání přístupu Správně nastavte brány firewall (jako ufw nebo firewalld) na hostitelském i hostovaném systému, aby se zablokoval neoprávněný externí přístup. Pro SSH zvažte změnu čísla portu, použití autentizace na základě klíčů a implementaci fail2ban pro dodatečnou ochranu.
  • Izolace virtuálních strojů (segmentace sítě) Oddělte kritické servery do různých virtuálních sítí nebo fyzických segmentů, aby se minimalizoval dopad v případě narušení.
  • Pravidelné aktualizace Udržujte jak hostitelský, tak hostovaný operační systém aktuální s nejnovějšími bezpečnostními záplatami a aktualizacemi softwaru.

Optimalizace alokace zdrojů (CPU/Paměť/Disk I/O)

  • Základní správa zdrojů Přiřaďte CPU a paměť vhodně každému virtuálnímu stroji a nechte rezervu na hostiteli pro celkovou stabilitu systému. Pře-alokace může způsobit zhoršení výkonu jak pro hostitele, tak pro ostatní virtuální stroje.
  • Optimalizace diskového I/O Výkon disku se často stává úzkým místem. Přiřaďte rychlé SSD úložiště důležitým virtuálním strojům pro nejlepší výsledky. Také použití příliš mnoha snímků s disky qcow2 může snížit výkon, takže vyvažte použití odpovídajícím způsobem.
  • Využití ovladačů virtio Nainstalujte ovladače virtio do hostovaných operačních systémů, aby se výrazně zlepšil výkon disku a sítě.

Automatizace záloh a snímků

  • Plánování pravidelných snímků Vytvářejte pravidelné snímky produkčních virtuálních strojů, abyste mohli rychle obnovit v případě selhání.
  • Zálohování obrazů disků a konfiguračních souborů Pravidelně zálohujte virtuální obrazy disků (soubory qcow2/raw) a konfigurační soubory XML libvirt na jiné úložiště nebo externí server.
  • Integrace s nástroji pro automatizaci Používejte cron úlohy nebo nástroje pro automatizaci jako Ansible k plánování záloh a vytváření snímků automaticky.

Shrnutí a další zdroje pro učení

Tento článek pokryl budování a provozování prostředí KVM virtualizace na Ubuntu — od instalace po pokročilé použití, řešení problémů, bezpečnost a ladění výkonu. Pojďme si shrnout klíčové body a představit zdroje, které vám pomohou pokračovat v učení.

Shrnutí klíčových bodů

  • Přehled KVM a jeho výhod KVM je open-source řešení pro virtualizaci s vysokým výkonem, které se široce používá s Ubuntu servery.
  • Postup od instalace po provoz Prošli jsme kontrolou podpory virtualizace, instalací balíčků, nastavením oprávnění uživatelů, vytvářením virtuálních strojů a prováděním základních operací.
  • Praktické tipy pro síťování, úložiště a operace Naučili jste se, jak konfigurovat sítě NAT nebo bridge, spravovat úložištní pooly, rozšiřovat disky a využívat snímky.
  • Řešení problémů a bezpečnost Pokryli jsme běžné zpracování chyb, jak kontrolovat logy a body pro bezpečný a efektivní provoz.

Další kroky a doporučené zdroje pro učení

Jakmile zvládnete základy, lze KVM použít pro vše od osobních projektů po podnikové infrastruktury. Použijte tento průvodce jako základ a nadále objevujte podle svých cílů a prostředí.

Rychlý přehled příkazů a běžná nastavení (Tahák)

Mít rychlý přehled užitečných příkazů a příkladů konfigurace pro KVM a libvirt je velmi užitečné pro každodenní správu virtuálních strojů. Tato sekce uvádí běžné příkazy a stručné příklady nastavení pro sítě a disky.

Hlavní příkazy KVM/virsh/virt-manager

  • Vypsat všechny virtuální stroje
    virsh list --all
  • Spustit virtuální stroj
    virsh start <vm-name>
  • Vypnout virtuální stroj
    virsh shutdown <vm-name>
  • Vynutit zastavení virtuálního stroje
    virsh destroy <vm-name>
  • Vytvořit nový virtuální stroj (virt-install)
    virt-install --name <name> --memory <MB> --vcpus <cores> 
  --disk size=<GB> --cdrom <ISO path> 
  --os-type linux --os-variant ubuntu20.04
  • Smazat virtuální stroj (pouze nastavení)
    virsh undefine <vm-name>

Příklady konfigurace sítí a mostů

  • Vypsat aktuální sítě
    virsh net-list --all
  • Vytvořit novou síť (XML příklad) Umístěte soubor XML do /etc/libvirt/qemu/networks/, poté jej aktivujte pomocí virsh net-define <filename> a virsh net-start <network-name>

Příklady správy úložiště a operací s disky

  • Vypsat úložné pooly
    virsh pool-list --all
  • Rozšířit virtuální disk
    sudo qemu-img resize /path/to/disk.qcow2 +10G
  • Vytvořit snapshot
    virsh snapshot-create-as <vm-name> <snapshot-name>

Další užitečné tipy

  • Nastavit, aby se VM spouštěl automaticky při startu hostitele
    virsh autostart <vm-name>
  • Získat podrobné informace o VM
    virsh dominfo <vm-name>
  • Spustit virt-manager (GUI)
    virt-manager

Často kladené otázky (FAQ)

Zde jsou odpovědi na časté otázky čtenářů ohledně KVM a virtualizačních prostředí Ubuntu. Použijte je při řešení problémů a každodenní správě.

Q1: Jaké jsou rozdíly mezi KVM, VirtualBox a VMware?

A1: KVM je vysoce výkonná virtualizační platforma integrovaná do jádra Linuxu a je nejvnější pro servery a produkční nasazení. VirtualBox je určen pro desktopové použití, zatímco VMware nabízí bohatou sadu funkcí a podporu pro rozsáhlá komerční prostředí. KVM se doporučuje, pokud chcete vysoký výkon za nízkou cenu.

Q2: Jak zálohovat a obnovit virtuální stroje?

A2: Zálohovat můžete jednoduše kopírováním obrazů virtuálních disků (qcow2 nebo raw soubory). Doporučuje se také uložit snapshoty pomocí virsh a XML konfigurační soubory VM pro snadnou obnovu.

Q3: Jak mohu používat USB zařízení uvnitř virtuálního stroje?

A3: Použijte funkci „Add Hardware“ (Přidat hardware) ve virt‑manageru nebo nastavte USB passthrough pomocí virsh. To vám umožní používat USB disky, externí HDD, tiskárny atd. uvnitř vašich VM.

Q4: Jak automaticky spustit VM při startu hostitele?

A4: Spusťte virsh autostart <vm-name>, čímž nakonfigurujete, aby se tento VM spouštěl automaticky při startu OS hostitele.

Q5: Co dělat, když je výkon VM pomalý?

A5: Zkontrolujte a upravte přidělení CPU a paměti, optimalizujte diskové I/O (použijte rychlejší úložiště nebo přepněte z qcow2 na raw) a nainstalujte ovladače virtio v hostovaném OS.

Q6: Mám problémy s nastavením sítě. Co bych měl zkontrolovat?

A6: Použijte virsh nebo brctl k ověření stavu sítě. Prohlédněte a v případě potřeby znovu vytvořte virtuální sítě nebo upravte nastavení mostu pomocí Netplan nebo NetworkManager.

Q7: Je možné vytvořit clustery nebo HA (high‑availability) řešení s KVM?

A7: Ano. Můžete kombinovat KVM s nástroji jako Pacemaker, Corosync a sdíleným úložištěm (NFS, iSCSI atd.), abyste umožnili vysokou dostupnost (HA) clusterů a živou migraci virtuálních strojů. Vyžaduje se pokročilé znalosti.