Jak zkontrolovat volné místo na disku v Ubuntu: Kompletní průvodce s využitím df, du, GUI a technik úklidu

.## 1. Předpokládané znalosti: Struktura úložiště a připojování v Linuxu / Ubuntu

Při kontrole volného místa na disku v Ubuntu (a většině Linuxových operačních systémů) existuje několik základních strukturovaných konceptů, které je třeba správně pochopit. Tato sekce uspořádává následující pojmy, jež často způsobují zmatek:

• Význam zařízení a oddílů
• Připojování a přípojné body
• Základy LVM (Logical Volume Management)
• Typické konfigurace úložiště v Ubuntu

Vysvětlíme každý z nich krok za krokem.

1.1 Základy zařízení a oddílů

Zařízení (fyzické a logické disky)

V Linuxu je každá jednotka úložiště zpracovávána jako soubor zařízení. Například HDD, SSD a USB disky jsou reprezentovány názvy jako /dev/sda, /dev/sdb nebo /dev/nvme0n1.
Abecední přípona (a, b, c atd.) udává pořadí, ve kterém systém zařízení detekoval.

Oddíly

Jedno fyzické zařízení může být použito tak, jak je, ale ve většině případů je rozděleno do více logických oblastí nazývaných oddíly. Rozdělení umožňuje spravovat operační systém, uživatelská data a logy odděleně.

Například /dev/sda1 a /dev/sda2 představují oddíly. Tyto názvy znamenají „oddíl 1 / oddíl 2 na zařízení sda“.
Na každém oddílu je vytvořen souborový systém a skutečná data jsou v něm uložena.
(Příklad vysvětlení Linuxových oddílů: Engineer’s Entrance)

Oddíly používají formáty jako MBR (starší) nebo GPT (novější), z nichž každý má odlišná omezení a výhody.

1.2 Připojování a přípojné body

Připojování

Aby byl souborový systém použitelný, je nutný proces nazývaný připojování. Tato operace spojuje oddíl (nebo logický svazek) s konkrétním adresářem (přípojným bodem).
Bez připojení není možné k datům na oddílu přistupovat.

Například i když na /dev/sda1 existuje souborový systém ext4, nemůžete jeho obsah zobrazit pod /mnt/data, pokud neprovedete příkaz jako mount /dev/sda1 /mnt/data.

Přípojné body

Adresář, do kterého je souborový systém připojen, se nazývá přípojný bod.
Typické příklady zahrnují:

• / (lomítko): Kořenový adresář (výchozí bod celého systému)
• /home : Umístění domovských adresářů uživatelů
• /var : Umístění logů, cache a proměnných dat
• /boot : Umístění souborů souvisejících se zaváděním systému

V Ubuntu i v mnoha dalších Linuxových distribucích soubor /etc/fstab určuje, která zařízení nebo UUID jsou během startu systému připojena na které místo.

1.3 Přehled LVM (Logical Volume Management)

Při tradičním rozdělování oddílů může být později obtížné flexibilně měnit rozložení disku. K vyřešení tohoto problému Linux poskytuje LVM (Logical Volume Manager).

Základní komponenty LVM

• Physical Volume (PV) – fyzický disk nebo oddíl.
• Volume Group (VG) – vrstva, která spojuje více PV do jednoho velkého virtuálního úložného fondu.
• Logical Volume (LV) – logicky alokovaná oblast vytvořená z VG. Na LV se vytvářejí souborové systémy.

Tato vrstvená struktura umožňuje logickým svazkům později rozšiřovat nebo zmenšovat a snadno přidávat a integrovat další fyzické disky.

Výhody a úvahy o LVM

Výhody

• Flexibilní změna velikosti úložiště
• Možnost spojení více disků do jednoho svazku
• Snadné vytváření snapshotů pro zálohování

Úvahy

• Mírně složitější konfigurace a obsluha
• Riziko ztráty dat při nesprávném nastavení
• Odlišné postupy rozšiřování oproti prostředím bez LVM

Instalátory Ubuntu často nabízejí možnost použít LVM, ale není to povinné a závisí na konkrétním použití a politice správy.

1.4 Typické konfigurace úložiště v Ubuntu

Konfigurace s jedním oddílem (jednoduché nastavení)

V nejjednodušším nastavení je vše umístěno pod kořenovým adresářem (/). Tento přístup je zpočátku snadno spravovatelný, ale pozdější rozšíření nebo oddělení může být obtížné.

Běžná konfigurace s více oddíly

Běžně používané rozvržení rozděluje úložiště do více oddílů, například:

• / (root): Hlavní systémové soubory
• /home : Uživatelská data
• /var : Logy a proměnlivá data
• /boot : Zaváděcí soubory
• Swap oblast (oddíl nebo swap soubor)

Tato struktura pomáhá zabránit tomu, aby logy nebo cache zaplnily celý systém.

Konfigurace logických svazků založená na LVM

Pokročilejší konfigurace používá LVM následovně:

• Fyzické disky → PV
• Více PV sloučených do VG
• Logické svazky vytvořené pro /, /home, /var atd.
• Budoucí rozšíření nebo přidání nových LV je možné

Tento přístup poskytuje vysokou flexibilitu při přidávání disků nebo rozšiřování úložiště.

2. Základní metody v příkazové řádce pro kontrolu volného místa na disku

V Ubuntu je používání nástrojů v příkazové řádce nejspolehlivějším a nejužitečnějším způsobem, jak zkontrolovat využití disku. Příkazy umožňují přesnou analýzu i v serverových prostředích bez grafického rozhraní.

Tato sekce se zaměřuje na základní příkazy df a du spolu s doplňkovými nástroji.

2.1 Kontrola využití souborového systému pomocí příkazu df

Přehled df

df (disk free) zobrazuje celkové využití disku a dostupné místo pro souborové systémy. Je to nejběžnější způsob, jak zkontrolovat kapacitu disku v Linuxových systémech, včetně Ubuntu.

Základní použití

df -h

Tento příkaz vypíše všechny souborové systémy s jednotkami čitelnými pro člověka (K, M, G). Hlavní sloupce mají následující význam:

Vysvětlení hlavních sloupců

Často používané volby

Příklad spuštění

$ df -h
Filesystem      Size  Used Avail Use% Mounted on
/dev/sda2       100G   55G   40G  59% /
/dev/sda1       512M  120M  392M  24% /boot
tmpfs            16G   32M   16G   1% /run

Tento výstup vám umožní rychle pochopit, jak je místo na disku přiděleno a využíváno.

Důležité poznámky

• Odpojené oddíly nejsou df zobrazovány.
• Snap balíčky (např. /var/lib/snapd/snaps) mohou zabírat značné množství místa a měly by být kontrolovány samostatně.
• Některé přípojné body jsou viditelné pouze při spuštění s právy roota.

2.2 Kontrola využití adresářů pomocí příkazu du

Přehled du

du (disk usage) měří využití místa na disku podle adresářů a souborů. Zatímco df poskytuje přehled na vyšší úrovni, du je ideální pro identifikaci, kde je místo na disku skutečně spotřebováno.

Základní použití

du -sh /home

Tento příkaz zobrazí celkové využití místa adresářem /home v čitelném formátu.

Často používané volby

Příklad: Porovnání velikostí adresářů

sudo du -h --max-depth=1 /var

Ukázkový výstup:

1.2G    /var/log
2.5G    /var/lib
800M    /var/cache
4.5G    /var

To usnadňuje identifikaci, které adresáře spotřebovávají nejvíce místa.

Pokročilé použití: Řazení podle velikosti

Kombinací du s sort můžete rychle najít velké adresáře.

sudo du -hsx /* | sort -rh | head -10

Tento příkaz spočítá využití místa pro adresáře přímo pod kořenovým adresářem a zobrazí 10 největších.

Důležité poznámky

• Prohlížení může trvat dlouho u hlubokých hierarchií adresářů.
• Bez práv roota nemusí být využití místa pro některé adresáře zobrazeno správně.
• I na rychlých SSD může skenování desítek gigabajtů trvat několik minut.

2.3 Další užitečné doplňkové příkazy a nástroje

lsblk: Zobrazení struktury blokových zařízení

lsblk

lsblk zobrazuje disková zařízení a jejich rozvržení oddílů ve stromové struktuře. Je užitečný pro vizuální pochopení, jak spolu souvisejí zařízení, oddíly a přípojné body.

Příklad:

NAME   MAJ:MIN RM   SIZE RO TYPE MOUNTPOINTS
sda      8:0    0   100G  0 disk
├─sda1   8:1    0   512M  0 part /boot
└─sda2   8:2    0  99.5G  0 part /

ncdu: Interaktivní analyzátor využití disku

Pokud chcete intuitivnější alternativu k du, je vysoce doporučeno ncdu (NCurses Disk Usage).

Instalace:

sudo apt install ncdu

Spouštění:

sudo ncdu /

Pomocí šipek můžete procházet adresáře a interaktivně identifikovat místa s vysokou spotřebou disku.
Tento nástroj je obzvláště populární mezi systémovými administrátory pro serverová prostředí.

Kombinování s příkazem find

Pro nalezení velkých jednotlivých souborů použijte find:

sudo find / -type f -size +1G

Tento příkaz vyhledává všechny soubory větší než 1 GB, což je užitečné pro identifikaci velkých logů nebo diskových obrazů.

2.4 Výběr správné metody (Shrnutí porovnání)

3. Kontrola místa na disku pomocí grafických nástrojů (Ubuntu Desktop)

Ubuntu poskytuje pohodlné grafické nástroje (GUI), které vám umožní kontrolovat místo na disku bez použití terminálu.
Tato sekce představuje následující dvě primární metody:

• Použití výchozího správce souborů (Nautilus)
• Použití Disk Usage Analyzer (Baobab)

3.1 Kontrola dostupného místa se Správce souborů (Nautilus)

Standardní metoda v Ubuntu

Na Ubuntu Desktop je nejjednodušší způsob kontroly místa na disku otevřením správce souborů (Nautilus).

1. Klikněte na ikonu „Soubory“ v levém doku (spouštěč aplikací)
2. Zkontrolujte stavový řádek zobrazený v pravém horním nebo levém dolním rohu
3. Zbývající místo na disku je zobrazeno jako „XX GB volno“ nebo „XX GB použito z YY GB“

To vám umožní rychle ověřit dostupné místo na systémovém disku.

Zobrazení detailů přes Vlastnosti

Pravým tlačítkem myši klikněte na ikonu složky nebo disku a vyberte [Properties], abyste zobrazili podrobné informace o využití pro tuto konkrétní složku nebo svazek.

To je obzvláště užitečné pro vizuální kontrolu velikosti adresářů, jako je /home nebo /Downloads.

Výhody a omezení

I když je užitečné pro rychlý přehled, hlubší analýza je lépe zpracována nástrojem Baobab popsaným dále.

3.2 Disk Usage Analyzer (Baobab)

Co je Baobab?

Baobab (oficiálně nazývaný Disk Usage Analyzer) je grafický nástroj součástí Ubuntu, který vizuálně zobrazuje využití disku pomocí koláčových grafů a stromových map.

Je často nainstalován ve výchozím nastavení, ale pokud ne, lze jej nainstalovat následujícím příkazem:

sudo apt install baobab

Baobab - Community Help Wiki

…

Jak spustit Baobab

1. Vyhledejte „Disk Usage“ v Aktivitách (vyhledávání vlevo nahoře)
2. Klikněte na „Disk Usage Analyzer (Baobab)“ pro spuštění
3. Po spuštění vyberte „Skenovat složku“ nebo „Skenovat souborový systém“

Po dokončení skenování je využití disku zobrazeno vizuálně pomocí koláčového grafu nebo stromového zobrazení.

Příklad zobrazení (konceptuální)

• Vnější kroužky představují hlubší úrovně adresářů
• Velikost oblasti odpovídá využití disku

To usnadňuje okamžité identifikování toho, které složky spotřebovávají nejvíc místa.

Hlavní funkce

Výhody a upozornění

Výhody

• Intuitivní grafická vizualizace vhodná pro začátečníky
• Snadnější rozhodování pro čištění a organizaci souborů
• Systémové adresáře lze analyzovat při spuštění s root oprávněními

Upozornění

• Skenování celého souborového systému může trvat dlouho
• Omezení oprávnění mohou zabránit přesnému měření některých složek
• Velké disky mohou vyžadovat významnou paměť během analýzy

3.3 Kontrola informací o disku s GNOME Disks

Ubuntu také obsahuje standardní aplikaci nazvanou GNOME Disks (Disk Utility).
Tento nástroj se používá k prohlížení struktury disku samotného, nikoli pouze dostupného místa.

Můžete zobrazit následující informace:

• Názvy zařízení (např. /dev/sda)
• Typy souborových systémů (ext4, NTFS atd.)
• Body připojení
• Grafy využití a dostupného místa

Jak spustit:

1. Vyhledejte „Disks“ v Aktivitách
2. Otevřete GNOME Disks
3. Vyberte disk ze seznamu vlevo

Využití disku je zobrazeno pomocí vizuálních měřičů, což poskytuje informace ekvivalentní příkazu df v grafické formě.

3.4 Volba mezi nástroji s grafickým rozhraním a příkazovým řádkem

Na Ubuntu Desktop jsou nástroje s GUI samy o sobě dostatečné pro základní správu prostoru na disku.
Nicméně pro přesné řešení problémů a správu serveru jsou nástroje příkazového řádku, jako df a du, nezbytné.

3.5 Prostředí bez GUI (Pro uživatele serveru)

Pokud spouštíte Ubuntu Server nebo jiné prostředí bez GUI,
nástroje jako Baobab nebo správce souborů nejsou k dispozici.

V takových případech poskytují dříve představené příkazy df, du a ncdu dostatečně podrobnou analýzu disku pouze pomocí terminálu.

Shrnutí

Použití nástrojů s GUI umožňuje kontroly využití disku a analýzu čištění dokončit úplně klikáním.
Baobab je zvláště široce používaný standardní nástroj vhodný pro začátečníky i pokročilé uživatele.
Kombinací metod představených v této sekci se běžné monitorování úložiště výrazně zjednoduší.

4. Vyšetřování a opatření při nedostatku místa na disku

Při dlouhodobém používání Ubuntu se může prostor na disku postupně omezit kvůli nahromaděným aktualizacím a datům.
Nechání systému v stavu s nízkým prostorem může způsobit selhání aktualizací, problémy s logováním a celkovou nestabilitu.

Tato sekce vysvětluje postupové postupy k identifikaci problémů s prostorem na disku a aplikaci efektivných řešení.

4.1 Identifikace příznaků vyčerpání prostoru na disku

Nejprve zkontrolujte příznaky ukazující na nedostatečný prostor na disku.
Pokud narazíte na některý z následujících, je čas prošetřit využití úložiště:

• apt upgrade hlásí „nedostatečný prostor na disku“
• Objeví se varování GUI, jako „Nízký prostor na disku“
• Některé aplikace selžou při ukládání nastavení nebo zápisu logů
• Adresáře jako /var nebo /tmp se naplní, což způsobí pomalé chování

V těchto situacích nestačí pouze uvolnit prostor – musíte identifikovat kde se prostor na disku spotřebovává.

4.2 Krok 1: Kontrola celkového využití disku (df)

Začněte kontrolou celkové situace disku pomocí příkazu df -h.

df -h

Příklad výstupu:

Filesystem      Size  Used Avail Use% Mounted on
/dev/sda2        50G   48G  1.2G  98% /
/dev/sda1       512M  120M  392M  24% /boot

Jakýkoli souborový systém s hodnotou Use% nad 90 % vyžaduje okamžitou pozornost.
Pokud jsou kritické adresáře jako / (root), /var nebo /home téměř plné, přejděte k dalšímu kroku.

4.3 Krok 2: Identifikace, které adresáře spotřebovávají prostor (du)

Jakmile je identifikována postižená partition, analyzujte její obsah pomocí příkazu du.

Příklad: Zobrazení 10 největších adresářů

sudo du -hsx /* | sort -rh | head -10

Příklad výstupu:

15G /var
10G /home
5.2G /usr
3.1G /snap

Pokud je /var velký, obvykle jsou zodpovědné logy nebo cache. Pokud je /home velký, typicky je příčinou uživatelská data.

Další prohlížení uvnitř /var

sudo du -hsx /var/* | sort -rh | head -10

Procházením hierarchie adresářů tímto způsobem můžete přesně určit adresáře spotřebovávající prostor na disku.

4.4 Krok 3: Odstraňování nepotřebných souborů a cache

Jakmile jsou identifikovány zdroje využití disku, začněte čištění od bezpečně odstranitelných nepotřebných souborů.

(1) Odstraňování cache APT

Ubuntu ukládá dočasné soubory balíčků v /var/cache/apt/archives během aktualizací.
Jejich odstranění často může získat několik gigabajtů prostoru na disku.

sudo apt clean
sudo apt autoremove

• apt clean : Odstraní všechny cachované soubory balíčků
• apt autoremove : Odstraní nepoužívané závislé balíčky

(2) Odstraňování starých log souborů

/var/log je jednou z nejběžnějších příčin nadýmání prostoru na disku.

sudo journalctl --vacuum-time=7d

Toto odstraní systémové logy starší sedmi dnů.
Můžete také ručně odstranit nepotřebné komprimované log soubory (.gz).

sudo rm -f /var/log/*.gz

(3) Odstraňování starých revizí balíčků Snap

Na Ubuntu Snap aplikace uchovávají více verzí ve výchozím nastavení.
Staré deaktivované revize lze odstranit pomocí následujícího příkazu:

sudo snap list --all | grep disabled | awk '{print $1, $3}' | \
while read snapname revision; do
  sudo snap remove "$snapname" --revision="$revision"
done

Alternativně můžete použít specializované nástroje „Snap Cleaner“.

(4) Odstraňování mezipaměti náhledů

Pokud často pracujete s obrázky nebo videi, mohou se v ~/.cache/thumbnails nahromadit velké množství mezipaměti.

rm -rf ~/.cache/thumbnails/*

(5) Vyprázdnění koše

Soubory smazané prostřednictvím GUI jsou často stále uloženy v ~/.local/share/Trash/files.

rm -rf ~/.local/share/Trash/*

4.5 Krok 4: Řešení růstu disku souvisejícího s aplikacemi a logy

(1) Prostředí Docker

Pokud je Docker v použití, nepoužívané obrázky a kontejnery často zabírají významný prostor na disku.

docker system df
docker system prune -a

• docker system df : Zkontrolovat využití disku související s Dockerem
• docker system prune -a : Odstranit nepoužívané obrázky a kontejnery

(2) Intenzivní použití Flatpak nebo Snap

Prostředí plochy s mnoha GUI aplikacemi mají tendenci akumulovat zbytky dat ze starých verzí.
Používejte příkazy jako flatpak uninstall --unused k vyčištění.

(3) Kontrola nastavení rotace logů

Zkontrolujte /etc/logrotate.conf a soubory pod /etc/logrotate.d/, aby byly správně nakonfigurovány periody uchovávání logů a limity velikosti.
To pomáhá předcházet budoucím problémům s prostorem na disku.

4.6 Krok 5: Řešení kořenové příčiny přesunem nebo rozšířením disku

Pokud čištění samo o sobě nestačí, zvažte následující strukturální změny.

(1) Rozšíření logických svazků s LVM

V prostředích používajících LVM (Logical Volume Manager) lze logické svazky snadno rozšířit.

sudo lvextend -L +20G /dev/ubuntu-vg/ubuntu-lv
sudo resize2fs /dev/ubuntu-vg/ubuntu-lv

To zvyšuje dostupný prostor kořenového souborového systému.

(2) Přidání a připojení nového disku

Můžete připojit nové úložiště pod adresáře jako /mnt/data,
a přesunout velké adresáře (např. /var/lib/docker nebo /home) na nový disk.

(3) Použití cloudového úložiště

Další možností je přesunout logy nebo zálohy do cloudových úložišť jako Google Drive, Dropbox nebo Nextcloud.

4.7 Prevence opakování pravidelným monitorováním

Nedostatek prostoru na disku je možné předcházet pravidelným monitorováním.
Následující operační postupy jsou efektivní:

• Pravidelně kontrolujte df -h a du -sh /var
• Vytvořte skripty pro automatické detekování velkých adresářů
• Odesílejte e-mailová upozornění, když využití disku překročí definovaný práh (pomocí cron a mailutils )

Jednoduchý příklad:

#!/bin/bash
THRESHOLD=90
USAGE=$(df / | awk 'NR==2 {print $5}' | sed 's/%//')
if [ "$USAGE" -gt "$THRESHOLD" ]; then
  echo "Disk usage on / has exceeded ${THRESHOLD}%!" | mail -s "Disk Alert" admin@example.com
fi

4.8 Shrnutí: Pořadí priorit pro opatření proti nedostatku prostoru na disku

Když se na Ubuntu omezí prostor na disku,
„identifikujte intenzivní využití → bezpečně odstraňte nepotřebná data → zkontrolujte strukturu systému“
Tento tříkrkový přístup řeší většinu problémů.

5. Pokročilé tipy (užitečné techniky a opatření)

I když ovládnou základní kontroly a metody čištění prostoru na disku, využití disku se může během dlouhodobé provozu postupně opět zvyšovat.
Tato sekce uvádí pokročilé techniky, které pomohou udržet systémy Ubuntu v chodu hladce.

5.1 Automatizace pravidelných kontrol disku

Ruční spouštění df a du může být únavné, ale skripty pro automatizaci výrazně snižují úsilí.
Zaregistrováním jednoduchého monitorovacího skriptu s cron můžete dostávat upozornění, když využití disku překročí určitou úroveň.

Příklad: E-mailové upozornění, když volný prostor klesne pod 10 %

#!/bin/bash
THRESHOLD=90
USAGE=$(df / | awk 'NR==2 {print $5}' | sed 's/%//')

if [ "$USAGE" -gt "$THRESHOLD" ]; then
  echo "Warning: Root disk usage has reached ${USAGE}%." | \
  mail -s "Ubuntu Disk Warning" user@example.com
fi

Save this as /usr/local/bin/check_disk.sh and grant execute permission with chmod +x.
Then register it using crontab -e:

0 8 * * * /usr/local/bin/check_disk.sh

→ This runs the check automatically every morning at 8:00.

Helpful Enhancements

• Notifications can be sent not only by email but also via Slack webhooks or LINE Notify
• The script can be extended to monitor multiple mount points simultaneously

5.2 One-Liners to Find Large Files

Disk space shortages are often caused by a single large file.
The following one-liner lists all files larger than 1GB:

sudo find / -type f -size +1G -exec ls -lh {} \; | awk '{print $9 ": " $5}'

Example output:

/var/log/syslog.1: 1.5G
/var/lib/docker/overlay2/.../diff/usr/lib/libchrome.so: 2.3G
/home/user/Downloads/video.mp4: 4.1G

This allows you to quickly identify files that should be deleted or moved.

Variation: Search Only a Specific Directory

sudo find /var -type f -size +500M

This is useful when investigating large files under /var.

5.3 Creating Aliases for Frequently Used Commands

Typing long commands repeatedly is inefficient, so setting up aliases improves productivity.

Example: Add to ~/.bashrc

alias dfh='df -h --total'
alias duh='sudo du -hsx /* | sort -rh | head -10'
alias logs='sudo du -hs /var/log/* | sort -rh | head -10'

Apply the changes:

source ~/.bashrc

After this, you can quickly run:

• dfh : Check total disk usage
• duh : Show top 10 largest directories
• logs : Analyze log directory usage

5.4 Continuously Monitoring Disk Usage Changes

During long-term Ubuntu operation, disk usage can grow unnoticed.
Keeping a history of disk usage is an effective countermeasure.

Example: Log Disk Usage to a File

#!/bin/bash
df -h / | awk 'NR==2 {print strftime("%Y-%m-%d %H:%M:%S"), $3, $4, $5}' >> /var/log/disk_usage.log

Running this daily via cron allows you to track growth trends over time.

More Advanced Approaches

• Visualize usage with collectd or netdata
• Use Prometheus + Grafana for enterprise monitoring
• Integrate with AWS CloudWatch or GCP Ops Agent in cloud environments

5.5 Be Aware of Permission Barriers

Accurate disk analysis may require root privileges.

Example:

du -sh /var

Without sufficient permissions, some directories may be skipped with “Permission denied,”
resulting in smaller reported sizes than actual usage.

→ Use sudo or administrative privileges when performing system-wide analysis.

5.6 Considerations for SSD and HDD Environments

SSD Environments

• Enable regular TRIM operations to avoid unnecessary writes: sudo systemctl enable fstrim.timer This allows SSDs to optimize deleted blocks automatically.

HDD Environments

• Log and cache fragmentation may occur more easily, so rebooting after cleanup can be effective
• Run I/O-intensive commands such as du during low-load periods (e.g., late at night)

5.7 Turning Disk Management into a Preventive System

The optimal approach to disk management is habitual and systematic prevention.

Practical Checklist

• Regularly check df -h
• Review /var/log growth monthly
• Run apt autoremove weekly
• Clean up unused Snap and Docker data regularly
• Enable automated alert scripts

By following these practices, most disk space issues can be prevented in advance.

Summary

This section introduced advanced techniques for efficient disk management on Ubuntu.
The key points are:

1. Včasné odhalení prostřednictvím automatizace a upozornění
2. Zlepšená efektivita pomocí aliasů a jednoriadkových příkazů
3. Bezpečné řízení s povědomím o oprávněních a charakteristikách úložiště

Kombinováním těchto přístupů se řízení disku z náročné úlohy stává jádrem systémových operací.

6. ČAST (Často kladené otázky)

Q1. Jaký je nejjednodušší způsob kontroly aktuálního místa na disku v Ubuntu?

Nejjednodušší metoda je spustit následující příkaz v terminálu:

df -h

Toto zobrazí celkovou velikost, použité místo a dostupné místo pro každý souborový systém.
Možnost -h formátuje hodnoty čitelným způsobem (GB / MB).

Q2. Jak mohu zkontrolovat využití disku podle adresáře?

Použijte příkaz du.
Kontrola specifického adresáře:

du -sh /home

Významy možností:

• -s : Zobrazit pouze celkem
• -h : Zobrazit velikosti v čitelném formátu

Pro podrobnější analýzu:

sudo du -h --max-depth=1 /var

Q3. Jaký je rozdíl mezi df a du?

Stručně řečeno, měří různé cíle.

Q4. Jak mohu zkontrolovat místo na disku pomocí grafických nástrojů?

V Ubuntu Desktop můžete použít Správce souborů (Nautilus) nebo Analyzátor využití disku (Baobab).

• Správce souborů: Zobrazí zbývající místo v panelu stavu
• Baobab: Vizualizuje využití disku pomocí grafů a stromových map

Q5. Co bych měl smazat jako první, když vidím varování „disk je plný“?

Začněte s bezpečnými položkami v následujícím pořadí:

1. Mezipaměť APT : sudo apt clean
2. Nepoužívané balíčky : sudo apt autoremove
3. Staré logy : sudo journalctl --vacuum-time=7d
4. Koš a mezipaměť náhledů : rm -rf ~/.cache/thumbnails/* ~/.local/share/Trash/*

Q6. Spotřebovávají aplikace Snap hodně místa na disku?

Ano. Snap uchovává více revizí záměrně.
Odstraňte nepoužívané revize pomocí:

sudo snap list --all | grep disabled | awk '{print $1, $3}' | \
while read snapname revision; do
  sudo snap remove "$snapname" --revision="$revision"
done

Q7. Co když je /var nebo /home příliš velký?

• /var : Vyčistěte logy ( /var/log ) a mezipaměti ( /var/cache )
• /home : Archivujte nebo přesuňte velké uživatelské soubory na externí úložiště

Pokud je to nutné, zvažte rozšíření úložiště pomocí LVM nebo připojení dalšího disku.

Q8. Příkaz du trvá příliš dlouho. Jak ho mohu zrychlit?

• Omezte hloubku pomocí --max-depth=1
• Vylučte nepotřebné adresáře (např. --exclude=/proc )
• Použijte ncdu pro interaktivní analýzu

Q9. Jak mohu zabránit opakujícím se problémům s místem na disku?

• Spouštějte sudo apt autoremove týdně
• Kontrolujte /var/log a /home měsíčně
• Logujte výstup df -h pro sledování trendů
• Pravidelně čistěte data Snap a Docker
• Povolte TRIM na systémech SSD

Q10. Jaké možnosti existují pro rozšíření místa na disku?

1. Rozšíření svazků LVM sudo lvextend -L +10G /dev/ubuntu-vg/ubuntu-lv sudo resize2fs /dev/ubuntu-vg/ubuntu-lv
2. Přidání a připojení nového disku pod adresáře jako /mnt/data
3. Použití cloudového úložiště pro velké soubory a zálohy

Q11. Mohu zkontrolovat využití disku bez root oprávnění?

Můžete spustit df -h, ale du vyžaduje oprávnění k prohlížení některých adresářů.
Bez root přístupu omezte analýzu na svůj domovský adresář:

du -sh ~/*

Q12. Jak mohu zkontrolovat místo na disku na serveru bez GUI?

Použijte následující sadu příkazů:

Q13. Je nějaké riziko při kontrole využití disku?

Jednoduchá kontrola využití disku je bezpečná.
Nicméně operace mazání nebo změny velikosti vyžadují opatrnost.

• Dvojitě zkontrolujte cesty při používání sudo rm -rf
• Nikdy nesmázejte systémové adresáře jako /bin , /lib nebo /etc
• Vytvořte zálohy, pokud si nejste jisti

Q14. Existují nějaké triky pro úsporu místa na disku?

• Zkraťte dobu uchovávání logů v /etc/logrotate.conf
• Odstraňte nepoužívané jazykové balíčky ( sudo apt install localepurge )
• Odstraňte staré jádra automaticky ( sudo apt autoremove --purge )

Q15. Jaké nástroje pro monitorování disku jsou doporučeny?

Závěrečné shrnutí

Prostřednictvím tohoto FAQ lze klíčové body správy disku na Ubuntu shrnout následovně:

1. Používejte oba příkazy df (přehled) a du (podrobnosti)
2. Odstraňujte nepotřebná data v bezpečném pořadí (APT → logy → cache)
3. Zabraňte opakování prostřednictvím automatizace a monitorování

Tím, že tyto postupy uděláte rutinními, se problémy s prostorem na disku stanou vzácnými.
Správa disku může být neatraktivní, ale je jednou z nejkritičtějších údržbových úkolů pro stabilní provoz Ubuntu.